Cílem této práce není kritizovat členy různých hnutí a sekt. Já sám jsem členem jednoho takového hnutí. Neměli bychom ale zavírat oči před psychologickými procesy, které se uvnitř
skupin odehrávají. Tam totiž lidé naslouchají impulsům, o kterých nic nevědí. Studuji různá duchovní hnutí již 50 let. Pokusil jsem se proto sestavit seznam faktorů, se kterými se člověk, žijící v nějakém duchovním hnutí,
setkává. Podobný seznam by se dal jistě sestavit i pro filatelisty, sportovní kluby nebo politické strany. Victor Mansfield napsal dokonce knihu o vztahu mezi duchovním učitelem a jeho žáky. Margaret Singerová napsala podobou studii
jak o lidech, kteří propadli kultu manažérských programů a návodů, jak rychle zbohatnout, tak o náboženských fundamentalistech. Byl bych rád, kdyby mé poznámky přispěly k tomu, aby výhody sdružování lidí do podobných skupin a
hnutí převýšily nevýhody. Pokud bych se nevědomky dotkl některého člena některého hnutí, předem se omlouvám.
Hlavní rysy duchovních hnutí jsou duchovní cíle jednotlivých členů, autorita vůdce (zakladatele), společně sdílená víra
v posvátnou knihu, sdělení, rčení, výjimečnost hnutí, spása křtem, iniciací nebo duchovní transformací, víra v nějakou formu proroctví či předpovědi, spor mezi vírou a intelektem, určitá forma duchovního a tělesného cvičení
či rituálu, tajné účetnictví a zdroje financování, nezpochybnitelné vůdcovství, kárání členů a strach z vyloučení.
Motivace členů
Existuje bezpočet různých typů členů a každý má zcela jistě vlastní motivaci. Především
se ale jedná o lidi, kteří do některého hnutí vstoupili ze svých vlastních duchovních pohnutek, připraveni pro svou duchovní cestu něco obětovat. Jiní hledají východisko či únik ze svých životních problémů. Další pak řeší své pocity
samoty a společenské izolace. Někteří lidé hledají nějakou formu bratrstva, jehož cíle jsou blízké jejich srdcím. Pro některé mladé to může znamenat útěk z hmotně orientované společnosti jejich rodičů. Slabší jedinci hledají
vzory a modely a jsou pak o to silněji ke skupině připoutáni.
Lidé, kteří vědí o případných psychologických nebezpečích života v komunitě a jsou na ně připraveni, mohou plně využít všech možností, které život v duchovním
hnutí nabízí.
Vůdce, zakladatel
Nové nábožensky založené skupiny obvykle vznikají okolo otcovské či mateřské postavy, jejíž autorita je založena na nějakém náboženském či duchovním zjevení, komunikaci, pravdě nebo poznání.
Jeho nebo její charisma přitahuje následovníky, i když některé aspekty životního stylu vyvolávají jisté pochybnosti. Vůdce či zakladatel reprezentuje v podvědomí členů sekty či duchovního hnutí jakýsi archetypální typ otce či matky a
má na ně rozhodující vliv.
Podvědomé tendence
Zdá se, že osoba, kterou naplňuje její poslání, je přirozeně vybavena strhující energií, pocitem výjimečnosti, nevyčerpatelným optimismem a zvýšeným sebevědomím. Taková osoba
se cítí být "vybrána" a chce přirozeně inspirovat druhé. Jako by chráněna pocitem nezranitelnosti, neleká se žádných překážek. Takové ego je instinktivně vedeno k vytčenému cíli.
Pak se ale často stává, že v krizových
okamžicích se ukáže, že taková osoba není schopna reagovat na upozornění, ztrácí smysl pro skutečnost a důsledky pak mohou být katastrofické.
Disciplína
Duchovní učitel může dospět k názoru, že jeho žáci potřebují
radikální transformaci, jinak se nikdy nepohnou kupředu. Hovoří o nich jako o "spících" a "neprobuzených" a předepisuje jim k probuzení mnohdy drastické metody. Ježíš žádal po jedné ženě, aby se vzdala všeho svého bohatství.
Zenoví mistři, ale i mnozí další, nutí začátečníky projít velmi tvrdým režimem, aby dosáhli jiného stavu jejich mysli.
Nemám proti těmto technikám nic, pokud jsou aplikovány na pozadí soucitu. Jestli tento nesobecký aspekt vymizí,
nebo jestli převládnou obchodní záležitosti, duchovní léčba může být morbidní a degradující. Takovému duchovnímu učiteli se pak ze stádního chování jeho následovníků může zatočit hlava a někdy to může skončit u sadistického potěšení
z tělesného i psychického mučení.
Odkaz
Během svého života vůdce řídí a ovlivňuje celé hnutí. Pokud se to na základě reakcí žáků ukáže jako nutné, mění své učení. Smrt vůdce je ale v životě sekty důležitým
mezníkem, učení mistra je pak nedotknutelné. Elán postupně mizí a hnutí kostnatí, dokud se neobjeví jiná osobnost, které vše povede poněkud jiným, ať už lepším či horším směrem.
Učení
Čím je tajnější, tím lepší. Vyhlášení
mají ráz velké jistoty a autoritativnosti, jako by to byla slova Boha. Někdy jsou tak dokonce i prezentována. Stoupencům sekty pak tím, že jsou takto tajemně podávána, často ujde, že stejné informace by mohli nalézt v některé
duchovní knize v knihkupectví za rohem. Obvykle je obtížné určit, jestli guru zakládá svá moudrá slova na skutečné zkušenosti nebo je někde vyčetl. Obecně je ale možno říci, že čím mystičtěji jeho učení vypadá, tím je silnější
jeho dopad. Vždyť se přece jedná o věci existující mimo rozum, apelující na srdce člověka.
Výjimkou je mystická literatura, založená na skutečných zážitcích, kterou také nelze vědecky ověřit, kterou ale intuitivně sdílejí ti,
kteří mívají podobné zážitky.
Řeč skupiny
Členové hnutí nebo některé duchovní skupiny používají vlastní terminologii a hovoří spolu pomocí jakéhosi žargonu, kterému vnější pozorovatel nerozumí. Výsledkem jsou pak
potíže s komunikací mimo skupinu, nebo problémy, jak vysvětlit o co jde někomu novému. Mimochodem, o totéž jde i v jiných oblastech, Všichni víme, jak nesrozumitelné jsou popisy funkcí elektropřístrojů nebo manuály nového
softwaru.
Jiným aspektem charakteristickým pro tato hnutí je schopnost jeden koncept povýšit na náboženskou pravdu a učinit z něho něco absolutního. Může se jednat o nějaké proroctví (Svědkové Jehovy, Adventisté a další
sekty), ale také o koncepci charity (Armáda spásy) nebo metodu komunikace, např. chanelling.
Někdy jsou tyto částečné pravdy prohlašovány za výzkum. Slogan "Vědění je moc" v mnohých případech chce naznačit že to či ono tvrzení
je objektivní, vědecké, nebo vycházející z historických faktů. Většinou však při bližším ohledání neobstojí.
Jedinečnost hnutí
Tyto hnutí obvykle zdůrazňují svou výjimečnost a převahu nad ostatními sektami. Musí zde
přece být důvod, proč vstoupit právě do této skupiny. Některé slibují cestu ke spáse, jiné možnost stát se Bohem vyvolenými. Další pak slibují různé výhody pouze pro členy. Některé sekty se dokonce vychloubají tím, že nemají žádná
pravidla a jsou tudíž velmi demokratické. Ve zkratce:
Nikdy předtím nikdo lidem nenabízel to, co ten či onen duchovní vůdce.
Nenalévejme nové víno do starých lahví. Toto je nové Boží (nebo pozemské) poselství pro tento čas.
Blížící se světová katastrofa (ekologická či válečná) vyžaduje drastická opatření. Spásy se dostane pouze členům té či oné sekty. Nejnovější a jedině správná interpretace svatých knih. Esoterická tradice, kdysi tajná, je nyní
dostupná členům toho či onoho hnutí. Nová doktrína založena na nejnovějších vědeckých objevech.
Jen ti, kteří budou dodržovat ý¨zásady a pravidla té či oné sekty, dojdou věčnosti a vysvobození z věčného kola utrpení. Přípravná
studia pro příchod nového Mesiáše. Atd. Atd.
Zaznamenání hodná je také urputnost, s jakou jednotlivé sekty zdůrazňují svou rozdílnost od jiných sekt. Naopak, čím bližší názory, tím silnější útoky podobné sekty. To se
projevuje zejména v okamžiku, když se sjednocují předtím rozdělené frakce. Přes své mírumilovné vzezření se i příslušníci takových sekt jako jsou Teosofové či Rosekruciáni navzájem obviňují.
Zkoušky a konverze
V mnohých sektách se musí za členství zaplatit. Některé organizují vstupní rituály, aby tak otestovaly adeptovu sílu a připravenost ke vstupu do sekty. V mnohých takových případech prochází novicové procesem konverze, při
kterém totálně změní svůj způsob vnímání světa. Předchozí život se všemi vztahy je najednou bezvýznamný.Konverze je často doprovázena pocitem uvolnění, klidu a míru, štěstí a transcendence.
Nevyplněná proroctví
Víra
v proroctví bývají obvykle velmi silným poutem. Jednou z nejatraktivnějších věcí na prvních křesťanských sektách byla nabídka spásy vyplývající z konečného katastrofického utrpení. Jen pokřtění mohli na konce světa
čekat spásu. Křesťané přišli s celou řadou důvodů, proč se proroctví nenaplnila. Jedno například tvrdilo, že proroctví se týkalo jen Jeruzaléma. Svědkové Jehovy riskovali řadu přesnějších proroctví a někteří z nich
museli několikrát za život vysvětlovat, proč se konec světa nedostavil.
Proroctví se ale neomezují jen na náboženství. Některé kulty v rámci hnutí New Age předpovídají kontakt s UFO. Jiné kulty předpovídají příchod
druhého Krista. Teosofové jej očekávají již od roku 1975.
Nostradamova obskurní astrologická proroctví provokují mysli lidí po celá staletí. Každá doba jeho verše interpretuje rozdílně.
Sociologové zjišťují, že nenaplnění
proroctví má zcela opačný než očekávaný důsledek. Navzdory očekávání se členové takových sekt ještě více spojují.Aby čelili posměškům, stmelí se. Existuje ale limit. Ukazuje se, že málokdo je schopen tolerovat trojí chybný výpočet.
Když se proroctví nevyplní po třetí, obvykle se hnutí rozpadá.
Víra versus intelekt
Absolutní víra že například Bible obsahuje slovo Boží je základem mnohých ortodoxních křesťanských sekt. Intelektuální analýza víry je
považována za kacířství. Příslušníci mnohých sekt mají poněkud snížený práh nevědomé mysli. Velkou roli pak hraje sugesce. Kázání jsou pak vnímána jako pravda a jediná jistota. Nikdo ani v nejmenším o ničem nepochybuje.
Velká shromáždění jsou pro posílení přesvědčení nejvíce vhodná. Během různých kongresů jsou mysli členů vzrušeny až k euforii, která může přetrvávat celé týdny. To je také doba, kdy vůdci proklamují různá proroctví, vyžadují
další oběti atd. Vše je bez protestů akceptováno. Teprve až euforie opadne, člověk se začne divit, čeho byl součástí.
Společná práce, rituál
Společné zpívání, rituály a společná praxe jsou silné stmelující faktory. Mnohdy
se užívá i společný jídelní režim, změna jména atd.
Pracovat s ostatními pro blaho všech dodává pocit spoluúčasti a stmeluje členy sekty. Mezi účastí a vykořisťováním však někdy leží velmi tenká linie.V 60. letech se
provozovala pochybná praxe absurdního obviňování některého člena, která hraničila s brainwashingem.
Oběti, finanční utajení, náklonnost k bohatým
Peníze jsou vždy háklivá záležitost. Skupiny si vždy přejí
narůstat. Finance jsou důležité. Ambiciózní plány vyžadují stále větší finanční zdroje. Je proto vždy výhodné starat se o bohaté členy skupiny. Ti, kteří darují více, dosahují vyšších pozic. Někdy jsou jako důkaz loajality vyžadovány
velmi vysoké částky.
Po členech skupiny se často vyžaduje nějaká forma služby. Pochybné je ale nechat je pracovat pro komerční účely. Takové sekty se brzy rozpadly. Jednou vydané peníze se donátorům již nikdy nevrací.
Nezpochybnitelný vůdce a jeho problémy
V davu člověk přestává být soudný. Často se začne stádně i chovat. Na povrch vyplují různé podvědomé rysy chování, zvláště vydá-li se člověk na duchovní cestu. Má v takovém
případě tendenci vykazovat poruchy chování, jakési rozštěpení osobnosti. V rámci poznávání sebe sama člověk odkryje určité animální rysy své osobnosti. To je v pořádku, dokud ale o sobě v přítmí soukromí nezačne
pochybovat. Ego využije možností hrát falešně a použije různé triky, aniž si toho je člověk vědom. Výsledek? Závist, pomluvy, tvrdá slova kritiky, necitlivost k jiným a další poruchy, které by člověk nečekal.
Někdy
vůdce tratí autoritu a nahrazuje její nedostatek tvrdší disciplínou. Netoleruje žádný výpadek a pochybovače rovnou označí jako zrádce. V takovém prostředí se členové sekty začnou tajně vytrácet.
Duchovně orientované
"newsgroups", diskusní skupiny na Internetu poskytují příklad ventilování (ne)vědomé ošklivosti pod pláštíkem anonymity. Většina takových diskutujících nemá zájem o předmět diskuse.
Strach z vyloučení
Čím silnější
vazby na skupinu, tím větší strach z vyloučení. V některých sektách musí členové odevzdat celoživotní úspory (Scientologie), v jiných platí procento ze svého příjmu, často nedokončují svá studia nebo rezignují na
kariéru. V mnoha případech se členové sekt odcizují svým rodinám a přátelům, kteří nejsou schopni ocenit jejich náhlou konverzi. Nastupuje ještě přísnější fanatismus a útěcha ve styku jen se členy stejné skupiny.
Někdy je
takováto osamocenost vyhledávána záměrně. Například původní příslušníci hnutí Bhagwana Radžnýše si oblékali oranžová roucha, nosili malu a obrázek svého gurua a izolovali se tak záměrně od ostatního světa. Hare Krišna jdou svým
zpěvem a tancem na veřejnosti ještě dále. Ve většině jiných sekt je odcizení poněkud mírnějšího a někdy zcela skrytého charakteru. Někdy se tváří jen jako odklon od hmotně zaměřené společnosti.
Skutečný charakter tzv. přátelství
v sektě se zjeví, když stoupenec ze sekty odejde. Členové samotní to pozorují jako by z odstupu, jich se to přece netýká. Odpadlíka ale nikdo nezdraví, rozpadá se mu manželství, nehlásí se k němu děti atd.
Vidět
svůj život v troskách, ztratit všechny sociální kontakty - to je velmi nepříjemná životní zkušenost, kterou by nikdo neměl podceňovat. Běžné je i zveřejnění a zneužívání původně soukromých informací.
Vyhnanec je hluboce
zklamán a někdy problémy řeší i pokusem o sebevraždu.
Každý, kdo kdy byl členem nějakého spolku duchovního hnutí, komunity či sekty, jistě sám rozeznal některé psychologické mechanismy odehrávající se v takových
skupinách. První reakcí po přečtení tohoto pokus o náhled do psychologie duchovních hnutí může tedy být přísaha "V životě už do žádné takové skupiny nevstoupím."
Mějme však na paměti, že pokud člověk o nebezpečích a úskalích
takovýchto jevů ví, a pokud je připraven je v zájmu o věc překonat, pokud se jim dokáže postavit tváří v tvář, získá možnost účastnit se života v komunitě, která funguje. Na světě existuje několik takovýchto
dlouhodobě existujících skupin a jejich přínos světové kultuře a duchovnímu životu je nepopiratelný.
Nenechejme se tedy odradit problémy. I při vstupu do manželství lidé obvykle vědí, že je nečeká jen procházka růžovým sadem, a
přece se stále vdávají a žení a soustřeďují se a doufají v život vzájemnosti, tolerance a důvěry. Čím samostatnější jsou členové skupiny, tím kvalitnější je i skupina celá. Pamatujme, že přísloví "Je lepší dávat než dostávat"
není jen tak obyčejné morální krédo.
