• Vlasta Marek •

• Můj blog •

číslo:
číslo:
1 | 2 | 3 | 4 | 5
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12

MANA je vizualizovaná transformativní energie posvátného času a prostoru - transformační síla vize, šamanské osvícení MANA je pro melanézské šamany mimořádně působivá posvátná síla vycházející z člověka či předmětu, která provází určité aktivity a události. Znamená také zdraví, léčivou a kouzelnou sílu. MANA je podle domorodců na Nových Hebridách zvláštní psychická energie, kterou lze akumulovat stejně jako elektřinu. Dostatečná akumulace many umožňuje přechod do posvátného času a prostoru. Lze říci, že jde o zvláštní dar - posvátnou vlastnost, kterou bohové udělili některým osobám, místům či událostem. MANA znamená pro havajského šaMANA ústřední představu jeho světonázoru. Jde o vnitřní či božskou sílu. Symbolem této energie na Havaji býval světelný výboj - blesk. Každodenním úsilím šaMANA je zvětšit svou manu. MANA vyjadřuje zvláštní šamanův pocit, že všechno je navzájem spjato, a tyto spojitosti může vnímat a působit na ně. Jde o síť spojitostí, kterou vnímá jako obrovskou kosmickou pavučinu.

BARAKA znamená v súfismu štěstí, vůni, dech, ale i esenci života, z níž pramení evoluční vývoj. BARAKA je také duchovní síla, dar Božího souhlasu. BARAKA je to, co produkují chrámy, kláštery, poutní a svatá místa a za čím tam lidé putují a co si také odnášejí. Je to láska: čím více si jí poutníci odnesou, tím více je jí k mání. Čím větší poptávka po této duchovní komoditě, tím větší je její nabídka. BARAKA je to, co hledají duchovní hledači a čeho například dosahují tančící derviši. BARAKA je také požehnání, dotek božského. BARAKA je jakési duchovní, imaginární, ale ne neraálné pole informaci o možnosti a schopnosti člověka vyladit se na něco, co ho dalece přesahuje. BARAKA je slavný dokumentární film Rona Frickeho z roku 1993. BARAKA je, podle Johna Lillyho, „kosmická láska“. BARAKA je „časopis pro nový věk“, který připravoval Vlastimil Marek a který vycházel, nejprve jako čtvrtletník, pak nepravidelně, jako pokračovatel časopisu MANA (vyšlo pět čísel) od roku 1996. Po nultém vyšlo celkem dvanáct čísel, poslední na konci roku 2002.