Home

Číslo 3

 

Reiki, pradávný systém podporující celistvost, byl znovu objeven až koncem osmnáctého století v Japonsku. Mikao Usui studoval různé formy duchovního rozvoje a léčení v mnoha zemích, včetně Indie. Hledal klíč k systému, který je definován jako jakési spojení hinduistické filosofie čaker se zenbudhistickou filosofií. Před jeho smrtí byl systém předán šestnácti Mistrům. Jeden z nich (Ch. Hajaši) zasvětil do systému ženu - Hawajo Takatu, která se dostala na jeho kliniku. Ta se posléze se stala tou, která je považována za Matku Reiki. Byla to ona, která Reiki rozšířila z Japonska do celého světa v relativně krátké době. Vyučovala tento systém v Japonsku a pracovala s jednotlivými lidmi na Havaji, než se přestěhovala do Spojených států.

Slovo Reiki znamená Vesmírnou životodárnou energii. Reiki je systém, při němž terapeut předává tuto vesmírnou energii jiným nebo sobě tím, že pokládá na tělo ruce. Je to nejjednodušší způsob na podporu celistvosti a harmonie. Energie Reiki přináší rovnováhu na emocionální, mentální, duševní, fyzické a duchovní úrovni každého živého tvora.

Učitelem je sám život
Mari Hallová

V roce 1980 se Mari Hallová rozhodla zúčastnit se kurzu Reiki. Bylo jí totiž řečeno, že až jí bude čtyřicet, bude již úplně ochrnutá a na invalidním vozíku. Když potom začala pracovat s Reiki sama na sobě, prožívala návrat k harmonii na všech těchto úrovních. Ochrnutí zmizelo, a co bylo nejdůležitější, měla dojem, že se dotkla své duše a že zažila hluboký mír. Měla pocit, jako by se probudila z dlouhého spánku. Rozhodla se zůstat v Evropě. Byla prvním Mistrem Reiki (od roku 1983) v Anglii a tak začala cestovat, pořádat kurzy. Její rodina byla šokovaná, protože ta, která vždy musela mít stálé placené zaměstnání a domov, všechno opustila a následovala svůj vnitřní hlas. Nechápali ji a měli strach, co s ní bude. V červnu 1987, několik dní před odjezdem ze Spojených států, se Mari Hallová zastavila v kanceláři u své přítelkyně. Starší žena, která tam seděla, se na ni podívala a řekla: "Brzy pojedeš na  dalekou  cestu  a  nebudeš  nadále žít ve Spojených státech. Vezmi si sebou všechno co potřebuješ, zejména teplé oblečení, protože budeš probouzet spící lid mnohých kostelů". Neměla nejmenší úmysl pracovat v kostele. Odjela do Skotska pracovat se skupinou lékařů, kteří se zajímali o účinek Reiki při klinické aplikaci na deprese a také na moto-neurologické poruchy. Byla to vzrušující doba, ale něco jí stále chybělo. Modlila se, aby jí bylo sděleno, kam má jít, aby mohla sloužit. Do deseti minut od vyslovení prosby  jí bylo řečeno, aby jela do Československa, kam přijela 3.ledna 1991. Přítelkyně v Holandsku jí naštěstí dala starý kabát a holinky, protože tam byla větší zima, než kdy před tím zažila. Začala vyučováním angličtiny v Krajské nemocnici a na gymnáziu v Kolíně.

Proč zrovna do Československa? Proč asi Praha přitahuje tolik cizinců?

Domnívám se, že důvodem je fakt, že tato země je středem Evropy a určitě je jejím srdcem. My všichni, kteří jsme hluboce duchovně založeni, budeme hrát důležitou roli v budoucnosti. Z tohoto důvodu, a abychom tomu vývoji posloužili, musíme napřed znovu probudit svou duchovní podstatu a posílit vlastního ducha. Dnes v každé vesnici a v každém městě vidím před sebou kostel a vzpomínám na slova oné ženy "probudit spící lid mnohých kostelů". Jakého hlubokého významu pro mne nyní nabyla její slova. Česká republika leží v srdci Evropy. Srdce je důležité pro celý organismus. Jak důležitá je láska pro léčení zlomeného srdce i celého člověka. Reiki je bezpodmínečná láska vesmíru. Věří-li někdo v Boha, dá se říci, že Reiki je bezpodmínečná láska Boží. Já sama jsem se duchovně znovu probudila. Prožívala jsem takovéto probuzení i s druhými.

To ale souvisí s duchovním probuzením jak na individuální tak na globálnější úrovni. Vyučujete Reiki, ale děláte i něco jiného. Co to vlastně učíte a předáváte?

Mnozí, kteří v této době prožívají svá duchovní probuzení, nalézají způsoby, jak pomáhat druhým prohlédnout. Podle mého názoru právě to zde dělám. Reiki umožňuje každému návrat k nejniternější božské přirozenosti. Vracíme se do své celistvosti a přitom můžeme, je-li to naším přáním, zažívat božskou podstatu druhých. Světlo objímá světlo, jelikož umožňuje vidět dál, než dosahuje iluze tmy. Všichni jsme bytosti světla na cestě k znovuobjevení své vrozené přirozenosti. Byla jsem svědkem procesu probuzení u mnoha jedinců, kteří nejdříve uviděli, jak jsou krásní, a pak pochopili v hloubi duše, že jejich příspěvek tomuto světu je důležitý. Z toho přirozeně plyne jejich touha nabídnout svou službu druhým. To jsou důvody, pro které se domnívám, že události v Evropě a určitě události v České republice podpoří budoucí vývoj. Až se nejstarší části vaší kultury vrátí ke své duchovní podstatě, povedou svým příkladem ostatní svět, aby je následoval. V zemích a národech, které byly po staletí utlačovány, nyní jedinci nalézají způsoby, jak objevit vlastní sílu a posilovat druhé v jejich pocitech velikosti; to povede k velkým změnám na celém světě. Domnívám se, že takovéto změny budou začínat zde a že my, jakožto jasné nástroje lásky a míru, jim budeme nápomocni.

Když první kosmonauté,a  pak z fotografií i další lidé viděli Zemi z vesmíru, něco se začalo měnit. Vize malé planety byla na počátku globální transformace, kterou právě prožíváme. Jak to bylo s vámi?

Před mnohými lety jsem při meditaci měla také vizi světa a pro tuto vizi se věnuji práci, kterou dělám. Svět jsem viděla z vesmírného prostoru. Naše planeta je tak krásná, je modrá. A jak jsem se na ni dívala, viděla jsem světadíly, vodu a atmosféru kolem Země. A když jsem ji pozorovala podrobněji, uviděla jsem lidi, jak se scházejí v duchu bratrství. Oslavovali jedinečnost každé lidské bytosti a měli úctu ke všemu, co je odlišovalo. Nezáleželo na různostech filosofie, barvy pleti nebo jazyka. Milovali jsme, ctili jeden druhého a společně jsme přinášeli našemu světu mír.

Odtud asi také pochází symbol, který nosí ti, kteří prošli vašimi kurzy...

Navrhla jsem pro naši Reiki rodinu symbol, který mnozí členové rodiny nosí. Říkáme mu "srdce rodiny". Čtyři malé kruhy na obvodu reprezentují lidi, scházející se ze čtyř světových stran. Dále je tam srdce, symbol lásky k sobě a lásky jednoho k druhému. Uprostřed srdce je děťátko, reprezentující božskou přirozenost člověka, živé světlo, které nás ozařuje. Mnozí z více než patnácti tisíc studentů, které jsem měla tu čest zasvětit do Reiki, nosí tento symbol jako důkaz své aktivní zapojenosti do mírovém procesu, začínajícího u jednotlivce a přecházejícího do společnosti.

Co je podle Vás Reiki? Co může změnit? Začít?

Vidím Reiki jako přirozenou cestu k získání vnitřního míru a harmonie; a tak jak mír a harmonii prožíváme každý v sobě, jsme vedeni prožívat je v druhých. Jsme-li pokojní, nebudeme si přát prožívat nic než pokoj. Proto rozšíření Reiki do této země a do celého světa prospěje všem lidem. Považuji to za nádherný způsob, jak se naučit oplácet láskou a vytvářet mír, po kterém všichni toužíme a který chceme odkázat svým dětem a světu. Mír začíná v nitru jedince, odkud vějířovitě vyzařuje, aby se svým dotekem připomenul jako možnost.

Co nabízejí a učí kurzy Reiki?

V prvé řadě jde zde prožitek účasti na kurzu Reiki, napřed prvého kurzu pro začátečníky, kdy Mistr Reiki žákovi při zasvěcení nalaďuje na vibrace Reiki jeho čtyři duchovní energetická centra - čakry. Pro mne je to opětovné spojení s duchovní božskou podstatou, znovuprobuzení a napojení na Reiki vibrace. Po zasvěcení je u každého člověka tato Reiki energie k dispozici a může ji předávat až do konce života.

Ale to je přece začátek duchovní cesty...

Kdysi jsem se domnívala, že se naučím nějaké technice Reiki, ale co se ve skutečnosti událo, bylo, že jsem se vydala na cestu, na níž sama energie byla mým mistrem a učí mě. Učila mě návratu k celistvosti. Každý další krok, který jsem na cestě Reiki udělala, potvrdil pravdivost této myšlenky. Jde o nikdy nekončící proces sebeodevzdání. Po dotyku s onou energií dochází k našemu návratu k harmonii, zčásti proto, že se zbavujeme disharmonie odpoutáním se od všeho, co v nás působilo nevyrovnanost. Někdy si ani nejsme vědomi, jakých částí sama sebe jsme se vzdali a ani to není nutné. Reiki podivuhodným způsobem samo vyhledá to, co není v harmonii a pomáhá navrácení naší rovnováhy.

Účastí na prvním kurzu Reiki to ale jen začíná. Co je dál?

Účastí na kurzu Reiki I začíná celý proces. Je důležité Reiki používat v denním životě. Smět používat Reiki je výsadou, která přináší prožitek harmonie a jejím praktikováním učíme sami sebe. Po nějaké době se může žák rozhodnout účastnit se kurzu Reiki II. Na něm se mu dostává dalšího zasvěcení a jsou mu předány tři velmi staré symboly, spojené s Reiki. Ty spolu se zasvěcením zintenzivňují energii. Tato energie druhého stupně působí silně na emocionální i mentální úrovni a žák se naučí posílat ji na dálku. Při tom zjistí, že schopnost Reiki je skutečně neomezená časem a prostorem. To je plně dostačující pro obecné životní situace. Po absolvování kurzu Reiki I a II člověk může účinně pomáhat sobě, rodině, přátelům a širšímu okruhu lidí ve společnosti.

Vy ale pořádáte i kurzy s jiným zaměřením. Jaké a proč?

Zabývám se i pořádáním dalších kurzů, které v člověku mají posilovat již probuzeného ducha. Zjistila jsem, že disharmonie má z velké části původ v emocionální úrovni. Jeden pětidenní seminář je proto pořádán za účelem prožívání životních cyklů růstu, zrání a funkce našich smyslů. Spojuje nás s rozhodováním a emocemi raného věku, které jsme si ukládali v době dospívání a poskytuje možnost tyto vazby uvolnit a přeměnit na konstruktivní energii.

Dále vedu devítiměsíční kurz pro žáky, kteří prošli kurzem Reiki II, intenzivní kurz, pracující s celým systémem čaker. Scházíme se jednou za měsíc na celý víkend. V procesu určení vlastní nové identity používáme kombinace pohybů, barev, zvuků, různých cviků, práce individuální i ve skupinách a četby z knihy "Celestinské proroctví." Absolvování tohoto kurzu jsem určila jako předpoklad pro získání kvalifikace profesionálního terapeuta Reiki. Jsem přesvědčena, že čím víc jsme ochotni se o sobě dozvědět a čím víc stínů jsme ochotni v sobě odhalit, tím lépe budeme schopni práce s druhými. Skutečná práce začíná u vlastní osoby.

Jsou v České republice už i profesionálové Reiki?

Letos v létě jsem zavedla první kurz pro profesionální terapeuty Reiki v této zemi. Několik mých žáků se mnou strávilo čtrnáct intenzivních dní v horách blízko Liberce, kde se dozvídali mnohé o sobě a učili se pozvedat Reiki z úrovně domácího pomocníka na úroveň profesionální. Osnovy obsahovaly i anatomii, fyziologii, poradenství a jeho aplikaci v praxi. Byla to krásná zkušenost.

Máme už i mistry Reiki?

V příštím roce hodlám zasvětit v rámci naší Mezinárodní asociace Reiki první mistry v této zemi. Do té doby každý bude mít za sebou nejméně tři roky svého života, které věnoval Reiki, dříve než vykročí na svou další cestu k ještě hlubšímu sebeodevzdání jako Mistr. Je jisté, že tito lidé hledali a v sobě mnohé objevovali po dobu delší tří let, ale toto údobí bylo intenzivnější a po mém boku. Věřím, že cesta k dosažení mistrovství vyžaduje pečlivou přípravu, vybudování pevných základů pro sebe a svou práci.

Potřebuje výchovný proces nějaké tajemství, nějaký rituál?

Ve všem, co v životě děláme, je trochu magie nebo určitý rituál. Ať chceme nebo ne, u každého z nás je to patrné. Teprve nedávno jsem si všimla, že si každý den oblékám ponožky a boty zcela určitým způsobem. I to je rituál - způsob, jak se oblékám. Pro mne je Reiki zvláštní rituál; každý den, když působím Reiki na sobě, dotýkám se vlastní duše, dotýkám se ducha celistvosti a Jednoty. S tím, jako s požehnáním, začínám i končím svůj den a je to něco, na co se vždy těším.

Ve výuce Reiki je rituálem proces zasvěcení, čas kdy se žák a Mistr setkávají. Jsem přesvědčena, že vztah žáka a mistra je velmi výjimečný a pomáhá oběma. Velmi usiluji o udržení reálného vztahu, který bude žákovi nadále posilou. Já neznám všechny odpovědi na jejich problémy; mohu mluvit jen z vlastní zkušenosti, ale vždy vedu žáky k tomu, aby odpovědi nalézali sami v sobě. Oni sami jsou tím tajemstvím. Já nejsem guru, spíše žena se životními zkušenostmi, která snad může druhým pomoci. Jsem Mistr Reiki v tom smyslu, že samo Reiki zůstává mým Mistrem a nadále mě vzdělává. Při vyučování druhých jsem si stále vědoma toho, že se zároveň dostává vyučování mně.

Někteří učitelé podobných metod a filosofií si zachovávají učitelský odstup. Jak je to u Vás?

První zásadou naší asociace je, že jsme rodinou. V Reiki rodině jsme všichni bratři a sestry. Při setkání dochází mezi námi k přirozené výměně projevů lásky. Je zcela přirozené, že se objímáme na uvítanou, že se zajímáme o to, co kdo dělá, co se učí a že se navzájem podpoříme. Reiki společně prožíváme a tak vytváříme mikrokosmos, obraz toho, co by velký svět mohl prožívat, kdyby se k tomu odhodlal.

Člověk který pracuje s Reiki, pomáhá druhému, ale především sám sobě. Spouští pozitivní změny ve svém okolí. Kam to až může dojít?

Dovedete si představit, jak by mohl svět v budoucnosti vypadat, kdybychom se my lidé rozhodli, že jsme bratři a sestry? Kdybychom si řekli, že každý člověk má svou cenu a že stojí zato ho vyslechnout? Kdybychom přestoupili to, co nás omezuje a vkročili do příbuzenských vzájemných vztahů? Kdybychom byli schopni komunikovat a kladně reagovat? Vážně si myslím, že k tomu spějeme. My můžeme a také budeme žít v budoucnosti, naplněné mírem. Ale napřed si musíme uvědomit, že vše, co děláme, má dopad na větší celek. My nejsme oddělení, nás odděluje ego. Tolik usilujeme o to se vymezit jako jedinci, vydobýt kolem sebe prostor a zapomínáme, že můžeme být uznáváni a milováni jako jedinci a nadále zůstávat částmi celku.

To ale vyžaduje především změnit dosavadní způsob myšlení. Přejít od veskrze pesimistického, kritického pohledu na svět, k optimistickému a pozitivnímu vnímání reality.

Když změníme svůj způsob myšlení, můžeme skutečně zažít pocit jednoty se vším, s lidmi, s přírodou a s podstatou všeho stvoření. Abychom se dostali tak daleko, musíme se napřed zbavit starých struktur, systémů, v které jsme věřili a v nichž není místo pro Jednotu. Bude se to podobat přesazení vzácné květiny. Napřed je třeba odstranit starou zem, pak opatrně rostlinu přenést do nového květináče s výživnou zemí, dobrou pro růst. Bude-li květina s láskou zalévána, poskytne nám krásnou blahodárnou vůni. Její semena dají vznik novým květinám a mír ovládne náš svět. Bude tomu tak proto, že jsme pečovali o vlastní zahrádky a společně oslavili velkou zahradu lidství.

A znovu jsme u duchovnosti, a nutné změny k více duchovnímu než sobeckému a materiálnímu přístupu. Pozorujete nějakou změnu?

To je snad v této době duchovním úkolem Reiki. Pomocí Reiki se vracíme ke své duchovní podstatě; dotýkáme se své duše, poznáváme své světlo a pak dokážeme prožívat i světlo a lásku u druhých. Poselství Reiki se za všechna ta léta v ničem nezměnilo. Jedinou změnu vidím v tom, že víc lidí se učí Reiki, používá ji a více se dostává do styku se svou duchovní podstatou. Dnes je Reiki po celém světě a tak má bezpodmínečná láska větší možnost působení. Také fakt, že my lidé jsme prožívali tak velkou část života v disharmonii nás vede k pochopení, že můžeme učinit změnu k lepšímu.

Takže si nestěžujete, pokud jde o dobu, ve které žijeme?

Myslím, že žijeme v období duchovní renesance. Je povzbuzující vidět, jak se duchovní a náboženští vůdci scházejí a hledají způsoby komunikace a sjednocení, jak muži a ženy uznávají důležitou roli jedince a snaží se společně nalézt mírová řešení a cestu návratu k duchovnímu životu. To se nyní děje na celém světě; nepochybně se to děje zde, v této zemi. Byl tu Dalai Lama - v jak důležité době žijeme a jak velké příležitosti se nám otevírají do budoucnosti! Vše, co musíme učinit, co si musíme zvolit, je říci "ano". Věřím, že právě v této době stavíme most pro veškeré lidstvo. V zemi, která oplývá tolika krásnými mosty, máme příležitost společně započít s jeho stavbou. Jako srdce člověka spojuje jeho duchovní energii s fyzickou, přišel nyní čas stavět mosty od jednoho srdce k druhému s porozuměním, soucitem a ochotou spolu vytvořit něco nového, vzrušujícího.

Ve své meditační praxi používám symbol mostu, světelného mostu, po kterém všichni mohou přecházet sem i tam. Představuji si, že tento most se podobá Karlovu mostu. Není ani příliš úzký, ani příliš vysoký. Poskytuje lidem pohled na krásu a dává jim prostor, aby se mohli na své cestě na chvíli zastavit aniž by překáželi provozu. Atmosféra je plná dění, plná života. Most má svou historii a mnohým lidem pomáhal při jejich putování. Jsem přesvědčena, že je důležité používat obrazotvornosti a vizí k vytváření toho, co si přejeme. Musíme mít před sebou obraz konečného výsledku, k němuž spějeme. Samozřejmě musí v tomto procesu být i prostor pro tvořivost. Jestliže jsme si obraz definovali příliš přesně, často si klademe požadavek, že mu má výsledek přesně odpovídat. Do tvorby svých snů a přání bychom měli zapojit všechny smysly, jsou zajisté součástí toho, kdo jsme a kým se stáváme.

Reiki dělá z jeho adeptů klidné a harmonické osobnosti. Člověk je ale musí dělat naplno.

Jestliže nezapojíme do aktu tvoření celou svou bytost, které její části budou vynechány? Proto je vnitřní harmonie tak důležitá. Když se naše mysl přiklání k jedné věci a srdce k druhé, končíme v disharmonií, a jelikož čile reagující mysl je velmi silná, obvykle vyhraje nad srdcem. Možná to je příčina našeho dnešního stavu. Lidská srdce se uzavírala a čilá mysl nás zahnala na scestí, do světa vítězů a poražených, kde jeden pes požírá druhého, kde přežijí nejsilnější a zvítězí nejbohatší. To vše je vytvářeno egem a posilováno myslí. Jedině tam, kde vede srdce spolu s odpovědnou myslí, je možné vybudovat potřebné mosty mezi lidmi.

Stále se usmíváte, záříte - máte také nějaké krize? Jak je řešíte?

V mém životě byla údobí velkých vnitřních bojů, jakoby se v mém nitru odehrával válečný konflikt. Tehdy jsem také prožívala konflikty s lidmi kolem sebe. I mí přátelé se potýkali se svými osobními válkami a sdíleli jsme stejnou představu o světě a o tom, jací bychom měli být, abychom v něm přežili.

Připomíná to trochu dobu, kdy dospívající mládež cítí, že musí vyhlásit svou nezávislost. Mladí se chtějí odlišit od svých rodin, uplatňovat svou individualitu a při tom se sdružují v disharmonických tlupách. Cítí se nepochopení; rodiče jsou jim cizí a reprezentují autoritu, které je třeba oponovat. Ó, jak jen proces probuzení hormonů nás dokáže uvrhnout do zmatků. Posléze ale dochází k návratu do harmonie. Avšak jestliže jsme přijali a uvěřili v nějaký systém plný předsudků, boje pokračují. Předsudky se také týkají našich představ o sobě. Je někdy lehčí milovat druhé, než milovat samy sebe.

Zdá se mi, že se rodíme nevinní a čistí jen proto, abychom se při dospívání tomu stavu vzdalovali. Naše reakce vytvářejí životní názory, které jsou chybné, a kterých se přesto držíme za každou cenu. V určitém okamžiku dojde k návratu k původní duchovní podstatě. Stává se to v okamžiku probuzení; možná jsme zažili tragédii, nemoc nebo na základě prožitku hluboké pravdy, který se nás dotkl v kostele, na vrcholu hory nebo dokonce při zasvěcováni do Reiki. Potom co jsme znovu zažili jiskru božské moudrosti, svou duchovní nevinnost a čistotu, zůstává nám před očima jako světlo majáku, k němuž se můžeme vracet. Světlo nás volá domů.

Jaké je poselstvím Reiki? Co znamená být mistr Reiki?

Je to poselství, jak ho vnímám já. Každý mistr Reiki je jiný, každý učí z jiného hlediska, každý z nás měl rozdílné životní zkušenosti. Rozhodně samo Reiki, jako náš mistr, každého z nás dále učí stát se pravdivějším a skutečnějším člověkem. Je velmi důležité naučit se rozlišovat a vybírat si, s kým máme studovat, dokonce i jakou knihu máme číst. Je jisté, že přitažlivost k určité osobě má důvod, bývá to moment, kdy je nám dána příležitost se znovu definovat.

Titul mistr Reiki ztratil něco ze svého původního významu tím, že bylo zavedeno více systémů Reiki a že někde je možné obdržet titul Mistra Reiki v kurzu za jediný víkend. Takže samotný titul již nedává záruku a nedovolí rozpoznat, kdo věnoval této práci dostatek času a je schopen zastat ji na nejvyšší úrovni.

Jak člověk pozná, který kurz nebo systém si má vybrat? Jak má člověk vědět, který systém je nejlepší? Je tu celá řada Mistrů, ale co o nich kdo ví a hlavně jak dlouho se už věnují výuce? Komu můžete klást tyto otázky, klademe-li je vůbec?

Problém tkví v tom, že jsme se nenaučili umění rozlišovat, ale přijímáme to, co je k dispozici. I když čteme knihu, věříme, že autor má větší vědomosti než my. Ale je to pravda? Já například píši knihy z vlastní zkušenosti. Jestliže to, co čtete vám pomáhá a můžete to přijmout, tak je to dobře, ale důležitá je vaše rozlišovací schopnost. Nebudete-li souhlasit s tím, co čtete, budiž. Nabízím vám toliko svou vlastní zkušenost. Každý z nás má možnost volby.

Abychom mohli zvolit a aby nám volba byla ku prospěchu, musíme zjistit, jaké jsou rozdíly. Na ty rozdíly se musíme dotazovat. Nejlépe je dotazovat se samotných Mistrů a účastníků jejich kurzů.

Pro mne je nejdůležitější vědět o lidech, s kterými mám pracovat nebo studovat v kurzu, jací to jsou jedinci, to znamená jaká je úroveň jejich osobní a duchovní integrity a úroveň jejich vědomí. Také je-li s touto úrovní profesionální a duchovní jejich osobní život v souladu. Praktikují co možná nejvíc z toho, co učí, nebo o tom jen hovoří?

Reiki je duchovní systém. Systém, o kterém já a mnoho jiných věříme, že je založen na bezpodmínečné lásce. Pokud někdo z Mistrů učí filosofii založené na strachu, nebo pokud ponižuje druhého Mistra, nedodržuje zásady Reiki.

Často se u lidí, kteří si sami sebou nejsou jisti, stává, že se posmívají druhým proto, aby se cítili lépe. Posměchem druhé osobě ubírají na důležitosti, aby byla méně, než jsou oni. Tím se sami stávají "lepšími než jsou ostatní". Tento způsob myšlení a chování připouští také předpoklad: existuje-li někdo lepší, musí též existovat někdo horší. Někteří budou také zneužívat svého postavení Mistra k získání moci nad druhými. Budou-li tvrdit, že oni znají odpovědi, budou je žáci potřebovat. To je typický guruovský komplex.

Jak si tedy může někdo, kdo se chce zúčastnit semináře Reiki, vybrat Mistra, u něhož se chce učit? V různých publikacích najdou zájemci informace o kurzech, s udáním ceny a místa pořádání. Někdo, kdo chce nakupovat lacino, si pravděpodobně vybere ten nejlevnější kurz - konec konců "kdo si myslí, že jsou, že si nechávají za tak dobrou věc tak draze zaplatit?" Nebo snad někdo hledá kurz, který bude uspořádán v místě, blízko svého bydliště, aby nemusel tak daleko cestovat?

Pro mne je důležité, aby člověk, se kterým studuji, dodával ostatním sílu. Aby to byl člověk, který si zvolil kráčet lidem po boku a ctít jejich suverenitu a jedinečnost; který se bude s nimi podílet o své zkušenosti a ponechá jim prostor pro vlastní zkušenost. Možná by pomohlo položit tomu člověku několik otázek. Například:  Pověz mi o sobě a o prostředí, ze kterého pocházíš. Jak jsi se dostal(a) k Reiki a jak Reiki zasáhlo do tvého života? Proč jsi se rozhodl(a) stát se mistrem? Jak dlouho ti trvalo získat mistrovský titul a ve které linii Reiki ? Jak dlouho vyučuješ Reiki a kolik máš žáků? Máš určitý důvod, proč se věnuješ této práci?. Jsi zapojen(a) do některé Reiki organizace? V kladném případě, má tato organizace morální kodex a jak je postaráno o žáka? Poskytoval(a) jsi, nebo poskytuješ klientům působení v klinických situacích? Na které druhy nemocí nebo disharmonických stavů jsi působil(a) prostřednictvím Reiki?V čem vidíš svou roli při poskytování Reiki?Kdo působí při Reiki, neboli kdo léčí? Jak se naučíš, nebo jak "dostáváš" Reiki? Máš některé žáky dlouhodobě? Staráš se o své žáky? Je-li tomu tak, jakým způsobem jim poskytuješ svou podporu?

Je ale možné vyptávat se a ptát i mistrových žáků. Například: Splnil kurz tvá očekávání? Co jsi považoval(a) za nejdůležitější zážitek semináře?Domníváš se, že budeš pokračovat v Reiki s tímto mistrem?Doporučil(a) bys tento kurs druhým? Používáš energii Reiki a pociťuješ nějaké výsledky?Co se ti o mistru, který vedl tento kurz, vrylo do paměti ? Pociťuješ určité zplnomocnění k praktikování Reiki?

Pro mne nejdůležitější aspekty, které může Mistr žákovi přinášet, jsou láska k sobě a radost ze života. V těchto ohledech může člověk také posloužit lidem na celém světě. Můžeme se podílet na vytvoření míru ve světě, když každý začne u sebe.

Říká se, že při léčení Reiki dochází někdy i k zázrakům. Zažila jste něco takového?

Během svých sedmnácti let putování po cestě Reiki mi bylo dopřáno být svědkem mnohých zázraků. Pracovala jsem s velkým počtem lidí. Jeden z těchto zázraků, který stále ještě nosím v srdci se týká ženy z malé vesnice ve středních Čechách. Chodila jen s pomocí dvou berel a některého člena rodiny. Za posledních patnáct let nebyla sama nakoupit, zůstávala stále doma s výjimkou chvil, kdy jí rodina pomohla posedět venku. Říkala, že víc než čtrnáct let už nebyla na své zahradě. Rodina mi tuto ženu přivezla a já jí položila ruce na nohy a působila i na celé tělo. Okamžitě usnula. Rodině jsem poradila, aby jí denně masírovali nohy pro zlepšení krevního oběhu. Na svou pátou návštěvu u mne vkročila s berlemi zdviženými nad hlavou. Povídala, že byla ráno pěšky v obchodě pro chleba a zastavila se u sousedky na kus řeči. To byl nádherný okamžik, zapnula jsem hudbu a spolu jsme si zatančily. Dvě babičky oslavovaly její zázrak - ona se sama vyléčila.

Pak jsou zde samozřejmě také zázraky, které se stávají při působení na dálku. Tato metoda se vyučuje v kurzech Reiki II. Před necelými pěti lety byla u mé matky, žijící v Houstonu v Americe, diagnostikována rakovina s prognózou tří měsíců života. Matka žije dodnes bez stopy po rakovině. Nádor zmizel. Matka je přesvědčena, že Reiki energie, posílaná z České Republiky, jí umožnila život. Její lékař jí řekl, že pro ten zázrak nemá logické vysvětlení a nazývá Reiki božským zásahem.

Zázraky nejsou určeny svou velikostí, jsou prostě zázraky! Ať jsou to změny vnitřní nebo vnější, jsou to zázraky. I když je nikdy neočekáváme, jsme vždy vděční, bylo-li nám dáno být nástrojem vyléčení.

Co známe dnes z toho, co neznali staří Mistři z Dálného východu? Existuje něco, co oni ještě dnes vědí a my ne?

Jediné, co mě napadá, je, že my stále ještě nevíme, že v tichu mysli můžeme zažívat Boha a jeden druhého a že o mnoho více zakoušíme při prostém životě. Snad si dnes uvědomujeme jednu věc, kterou neznali oni; a to je, že se nemusíme odebrat do samoty na vrchol hory, nýbrž že si můžeme zvolit prožívat to společně. Vzdávám čest moudrosti starších a ochotě nás "prožívajících přítomný okamžik" stvořit něco všeobsažného, všeobjímajícího - vzdávám čest LÁSCE.

(Za BARAKU a její čtenáře se Mari Hallové začátkem září 1997 ptal V. M.)


Home
Ekogramotnost | "Pravé" kreslení | Čtyři pilíře pro budoucnost | Nové způsoby učení   Výuka doma | Guru | Učit je lepší než vydělávat | Inteligencí je víc | Úřednické zkoušky v císařské Číně | Tibetská léčebná relaxace Kum Nye | Jde to | OBJEVOVÁNÍ DÍTĚTE | Mattova iniciace | ONE BRAIN | Jak se vyvíjí dětský mozek | Jsme tak bohatí, abychom mohli plýtvat nadáním dětí? | Neurotechnologie 2 | Heretici jsou přínosem | Buddhův kompas | Posvátné cesty | Učitelem je sám život Seberealizace a společnost | Co to jsou chytré drogy a mozkové nutrienty? | Proč se děti těší do školy