 |
|
|
|
 |
Nedílnou součástí psychowalkmanu, v současné době i u nás nejpoužívanějšího autostimulačního neurotechnologického vynálezu, je kromě zrakového působení i působení zvukové. Co je účelem zvukové stimulace mysli? Proč ve sluchátkách psychowalkmanu uslyšíte místo hudby zcela nepopsatelné zvláštní zvuky? Tento článek obecně pojednává především o jeho zvukové stránce a dále o historii zvukové stimulace. Psychowalkman, audiovizuální stimulátor, je technologický výrobek, který pomocí zrakových a
zvukových impulsů působí na lidskou psychiku. Psychowalkman dokáže v nezvykle rychlém čase změnit psychické naladění uživatele podle jeho potřeby. Umožňuje vyladit vědomí a vyvolat změnu frekvence mozkových vln.
Jan Valuch Psychowalkman, relaxační přístroj pro audiovizuální
stimulaci mysli, dokáže uživatelův mozek naladit do hladiny alfa (frekvence mozkových vln se pohybuje rychlostí 8 - 13 cyklů za sekundu – tzv. Hz) i do ostatních dosud známých hladin vědomí: theta (4 - 7 Hz), delta (0,5 - 3 Hz) a
beta (14 Hz a výše). Rovněž dokáže vyvolat specifické stavy změněného vědomí, například stav tzv. Schumannovy rezonance. To je pro lidský organismus velmi blahodárný stav duševní aktivity na rozhraní hladin alfa a theta,
konkrétně 7,8 Hz, protože na této frekvenci též pulsuje geomagnetické jádro Země. Psychowalkman pravidelným používáním posiluje schopnost mysli samostatně a lépe navozovat žádoucí změny frekvencí a využívat tak celou kapacitu
vědomí. U dnešních psychowalkmanů je působení na oba lidské smysly, tedy zrak a sluch, vždy součástí jednoho přístroje, i když původně se vývoj obou druhů stimulace ubíral vlastní cestou. Princip působení tohoto
stimulačního přístroje je vcelku jednoduchý. Na přístrojem vysílanou frekvenci zrakových a zvukových pulsů se nejdříve přeladí přímo kontaktované smyslové centrum, tedy zrak nebo sluch. Z takto ovlivněných oblastí mozku se poté
konkrétní frekvence rezonantně začne šířit do zbylých částí mozku. Pokud je tedy mozek pod nadvládou frekvence 18 Hz (hladina beta), naladí se během několika málo minut působení stimulace psychowalkana na frekvenci vysílanou
přístrojem, například na 10 Hz (hladina alfa). Psychowalkman obsahuje řadu různých programů tak, aby uživatel mohl volit mezi konkrétními frekvencemi nebo jednotlivými účinky. I když je část mozku, zodpovědná za
příjem a vyhodnocení všech zrakových podnětů, mnohem rozsáhlejší, než sluchová, a mohlo by se zdát, že zraková stimulace psychowalkmanu je důležitější, a promlouvá více do konečného výsledku, nedá se říct, že samotná zraková
stimulace je účinnější než sluchová: obě dvě jsou prostě rozdílné. Historie zvukové stimulace mysli Lidé odjakživa intuitivně tušili, a my dnes již zcela prokazatelně víme, že sjednotit
frekvenci mozkových vln (ať už v hladině alfa nebo beta) znamená harmonizovat činnost mysli. Důsledkem této harmonizace je především prospěšný vliv na celkový zdravotní stav a rovnováhu organismu na chemické, fyzikální i duševní
úrovni (mozek je řídící jednotka celého organismu) a výrazné zvýšení duševní kapacity (lepší řešení logických i emočních problémů, zvýšení IQ a EQ, duchovního "probuzení" apod.). Dnes již také víme, že dosáhnout konkrétního
stavu vědomí, např. hluboké hladiny alfa (8-9 Hz) znamená "formátovat" své vědomí k dosažení zcela konkrétních účelů. Historie ukazuje, že tyto dva poznatky využívalo lidstvo s úspěchem po tisíciletí, a dokonce mnohem lépe, než to
zatím dokážeme my dnes. Navíc o důležitosti těchto jevů vědělo, i když se jednalo o vědění podvědomé a pocitové, z dnešního hlediska nepodložené vědeckými důkazy. Navozování změněných stavů vědomí nebylo totiž bláznivým
výstřelkem šamana nebo kouzelníka, jak by se z dnešního pohledu 20. století mohlo ještě donedávna zdát. Schopnost navozovat a využívat změněného vědomí je základním předpokladem k dosažení trvalé psychosomatické rovnováhy,
nezkreslenému prožívání života, radosti a štěstí z něj, stejně tak jako autentickému prožívání jeho duchovního aspektu. Tato základní lidská potřeba se nezměnila, přesto, že po několik posledních set je společensky
trvale potlačována. Snaha o její zpětné dosažení, která výrazně sílí v posledních padesáti letech (ale je stále okrajová) potom pro většinu populace někdy působí křečovitě (,,lidové léčitelství a šamani, jak divné!"). Je
nesporné, že k rozvoji schopnosti dosahovat a využívat změněného vědomí hrál od počátku významnou úlohu sluch a jeho stimulant – zvuk. K ovlivnění psychiky prostřednictvím sluchu bylo historicky používáno
mnoho jevů, včetně hry na hudební nástroje. Zastavme se k dokreslení souvislostí alespoň u některých. Jedním z nejzákladnějších jevů je naslouchání přirozeným zvukům přírody. Antropologové dokonce zjistili, že šimpanzi jsou
schopni ujít i několik desítek kilometrů "jen" proto, aby našli místo, která jim "zvukově" (pochopitelně i "zrakově" apod.) vyhovuje. Místo, které je tedy pro udržení psychosomatické rovnováhy nejoptimálnější. Je to přirozená
schopnost a potřeba většiny savců, člověka nevyjímaje. Netřeba asi zdůrazňovat, že závažné negativní důsledky ignorování této i dalších přirozeností pociťuje člověk dnešního světa dnes a denně. Dalším druhem zvukové
stimulace je vyslovování či vyluzování různých zvuků, dnes je v ezoterice nejznámější pravděpodobně slabika ÓM. Každá hláska má jiný tón, jinou vibraci - frekvenci. Vyslovení zvuku je vnímáno nejen sluchem, ale rezonancí celým
tělem, protože lidské tělo je obrovský rezonátor. Pro mluvícího rezonuje vydaný zvuk především v krční oblasti, kde vlastně vzniká, pro příjemce především v oblasti mozku, kde je centrum sluchu. Vyslovováním určitých hlásek
či zvuků je tedy možné ovlivnit psychiku, dokonce lze působit určitými hláskami či tóny na konkrétní frekvenci mozkových vln. Jednotlivým hudebním tónům odpovídá i specifická frekvence. Uvedeny jsou pro ilustraci
pouze dvě nejnižší oktávy. nota frekvence v Hz
I. oktáva II. oktáva
C 32,7 65,4
D 36,7 73,4
E 41,2 82,4
F 43,6 87,3
G 49,0 98,0
A 55,0 110,0
H 61,7 123,4 Zlomovým předělem ve stimulaci mysli
zvukem byl podle mne vynález bubnu. Datovat je to obtížné – jisté však je, že buben jako nástroj byl znám a rozšířen po celou historii šamanismu (čínské archeologické nálezy datují první známé šamanské bubny potažené aligátoří kůží
do doby asi 6000 let př. Kr.). Jako významný zdroj "vibrací" přetrval, i když v pozměněném účelu, do dnešní doby. Při výzkumu tohoto jevu bylo například zjištěno, že frekvence bubnování několika současných primitivních národů
z různých míst planety odpovídá bez rozdílu hladině theta (4 - 7 cyklů za sekundu). U bubnů, jako nástroje specifických zvuků, také tkví kořeny zvukové stimulace, která je používána v dnešních psychowalkmanech. V roce
1955 byl Nobelovou cenou za výzkumy týkající se neurofyziologie akustického senzorického systému oceněn fyziolog Georg Arnim von Bekessy. Jejich zveřejnění umožnilo zkvalitnit dosavadní techniky zvukové stimulace, se kterými se máme
možnost ve velmi erudovaně ,,rafinované" podobě setkat právě u psychowalkmanů. Princip zvukové stimulace psychowalkamanu Psychowalkman vysílá specifický druh zvuku, který dokáže účinně změnit
dominantní frekvenci mozkových vln, tzv. binaurální rytmy. Jsou to stimuly, které vznikají přímo a pouze v mozku. Přístroj vysílá do jednoho ucha zvuk na jedné nosné frekvenci, např. 200 Hz, a v témže okamžiku pro druhé
ucho jiný zvuk na "vyhozené" frekvenci, např. 210 Hz. Sluchové centrum pak vyhodnotí příjem o frekvenci 10 Hz a na ni se přeladí. Kromě binaurálních rytmů se můžeme u některých modelů psychowalkmanů dostupných v ČR
setkat i s jiným druhem zvuku, který může fungovat fyziologicky odlišně. Jedním z takových je například tzv. bílý šum. Bílý šum je velmi rychlé a nahodilé střídání zvukových frekvencí, tedy forma smyslové deprivace sluchu
tím, že poskytuje neurčitou a zmateční informaci. Mozkové centrum sluchu reaguje na takový podnět útlumem, tedy uvolněním do nižších hladin vědomí alfa až delta. K dalším účinným typům stimulačních signálů využívaných
v omezené míře světovými výrobci neurostimulačních přístrojů patří dále klapot, izochronní tóny (běžně se vyskytují v přírodě), šedý nebo hnědý šum, monaurální rytmy, binaurální a izochronní akordy. V drtivé většině
modelů všech značkových výrobců psychowalkmanů jsou standardně zabudovány právě binaurální rytmy. Jednou z jejich nesčetných výhod je to, že působí daleko pod i nad prahem slyšitelnosti. Programovatelné modely
umožňují výběr z několika druhů zvuků. Nejkomfortnější světový model současnosti, Photosonix Nova Pro 100, obsahuje: binaurální rytmy, dvojité binaurální rytmy, pulsující akord, růžový šum monaurální rytmy a binaurální rytmy
s šumem. Kromě běžného používání, kdy nemusíte volit druh zvuku (je automaticky součástí vybraného programu), umožňuje tento model nespočet možností experimentování se zvukem. Nova Pro 100 stojí necelých 20.000,- Kč, ovšem
mírně experimentovat lze i s modelem psychowalkmanu za necelých 5.000,- Kč. Kromě dalších technicko-fyzikálních veličin jako jsou například ,,tvary zvukových vln", které je třeba pro účinnou zvukovou stimulaci
dodržet, se zastavme u tóniny. Stejná tónina (jakéhokoliv zvuku) nám může být někdy příjemnější a někdy méně příjemná podle momentálního psychického rozpoložení. Stejně tak existují významné individuální rozdíly ve vnímání
příjemnosti jedné tóniny různými lidmi. Proto lze také u všech modelů psychowalkmanů výšku tóniny individuálně ladit podle potřeby. Jak se postupuje? Základní pravidlo je takové, že k programům na uvolnění je vhodná hlubší
tónina (30-60 Hz) a k nabouzecím a energetizujícím programům je vhodná vyšší, ,,agresivnější" tónina (od 500 Hz výše). Vypadá to složitě, ale použití v praxi je velmi jednoduché. Pokud totiž uživatel nechce nic ladit, a takových
je většina, spustí si program, kde je výška tóniny automaticky nastavena na nejvíce optimální úroveň. Pokud uživatelé ladí tóninu, vystačí si bohatě se subjektivním zhodnocením poslechu: ,,tato tónina je příjemná/nepříjemná".
Z testů preferencí uživatelů vyplývá, že průměrně nejvíce volená tónina je 170-175 Hz. Je velice zajímavé, že různé paměťové banky podvědomí lze otevřít právě konkrétní tóninou nebo jejich kombinací. Úplně přesný výsledek
ovšem nelze bez experimentu předem odhadnout. Seznam frekvencí a účinků, které jednotlivé výšky tóniny při sluchové stimulaci (psychowalkmanem) vyvolávají.
Vedení zvukových stimulů mozkem: pokud je pravé ucho dominantní, platí plné čáry, pokud je dominantní levé, platí přerušované čáry. Fakt, že vedení sluchového impulsu mozkem není přímočaré, souvisí s diferenciací jeho jednotlivých partií. Lidský mozek se skládá za dvou polovin, tzv. hemisfér, přičemž každá plní část úkolů stejných a část odlišných. Levá zpracovává logické soubory informací (jen zde je uloženo centrum řeči a zpěvu), zatímco pravá zpracovává informace složené z globálních, neutříděných vjemů smyslového vnímání (smyslově intuiční výkon). Důležité a zvláštní je připojení všech funkcí organismu křížem: pravá polovina mozku primárně kontroluje a ovládá levou polovinu těla včetně celé hlavy s výjimkou levé poloviny mozku a naopak. Jeden z orgánů oko, ucho, noha, ruka (u ruky to vnímáme nejvíce) je vždy dominantní a používáme ho častěji. V obrázku vyznačeny obě alternativy. Dnes víme, že pravé ucho se ladí na přesný kmitočet zvuku, jeho kadenci a barvu, zatímco levé ucho registruje všechny druhotné, doprovodné zvukové signály jako celkovou kulisu. Jestliže však během činnosti jeden z obou párových orgánů zablokujeme, obě předurčené funkce začne ve zredukované podobě vykonávat zbylý orgán. Toto pravidlo platí u vyhraněných praváků, kterých může být v populaci odhadem přes 70%. U stranově nevyhraněných praváků až leváků se můžete setkat s odlišnostmi. Za zaznamenání stojí ještě jeden poznatek, který souvisí se samotným používáním psychowalkmanu, tedy konkrétně jeho zvukové stimulace. To, jak subjektivně příjemně je stimulace vnímána a jak dobrého výsledku uživatel dosáhne, záleží též na jeho psychofyziologické konstituci a na jeho emočně hudební úrovni (ne vzdělání!). Například extroverti přijímají stimulaci příznivěji, a i účinek je u nich o něco vyšší, než u introvertů. Lidé hudebně vnímavější jsou stimulaci přístupnější, než lidé hudebně uzavřenější. Hudební vnímavost je komplex řady faktorů, z nichž nejdůležitější jsou dědičné vlohy, individuální muzikální výchova, i hudební kultura a vyspělost toho kterého národa. Ovšem nenechte se mýlit a nehodnoťte podle povrchních znaků: poslední křovák na Tasmánii, který v životě neviděl hudební nástroj, může být zvukově a hudebně vnímavější než Středoevropan. Z duchovního pohledu se dají považovat jakékoliv zvuky za vibrace nebo nositele určité energie. Člověk je prý příjemce i vysílač těchto vibrací na sluchové i mimosluchové úrovni. Souhlasím s tímto názorem i proto, že mám možnost si jej denně připomínat, ověřovat a hlavně využívat, a to nejen díky psychowalkmanu. Zmiňuji to také proto, aby se případní zájemci nebáli experimentovat se zvukem a využívat technický vývoj, velmi erudovaně použitý právě v psychowalkmanech, pro vlastní duchovní otevírání se. Nejde o nic jiného, než ladit sebe a své okolí.
Osobní zkušenosti Přidám ještě několik svých osobních zkušeností. Vysoké tóny všeobecně většinou neposlouchám, pokud nemám úplný klid. Když si ale mohu dopřát klid, a bez naprostého rušení s předchozím ,,vyčištěním" mysli se mohu pohodlně usadit, otevírají mi vysoké tóny skutečně i ,,vysoké" oblasti vesmírné energie, fantazie a probuzeného vědomí. Hluboké tóny naopak snesu a jsou mi příjemné i například při kreslení, čtení nebo i učení. Týká se to psychowalkmanu i hudebních tónů z různých nahrávek apod. Vhodnou záležitostí pro účinnou sluchovou stimulaci při provádění nějaké jiné práce je například zařízení Photosonix 515. Tento zvukový stimulační přístroj neobsahuje světelné brýle a je určen k reprodukci zvuku do prostoru přes reproduktory. Obsahuje 5 různých programů se stimulačními zvuky známými z psychowalkmanů. Můžete libovolně pracovat, žehlit, psát, učit se a budete stále udržováni v ideálním psychickém naladění. Že stihnete víc práce a ve větší pohodě, snad nemusím připomínat.
Duchovní aspekty Člověk jako souhrn vibrací vyzařuje jakousi svoji zvukovou auru, podobně jako světelnou auru. Rezonuje tedy do okolí určitou frekvencí - a pokud bychom ji dokázali přesně změřit, zjistili bychom možná o dotyčném, v jaké je kondici a na jaké úrovni duchovního probuzení (vědomí) se nalézá. Protože rezonuje určitou frekvencí, je stejnou frekvencí i přitahován. Není tajemstvím, že různé druhy hudby v tomto smyslu též působí jinými frekvencemi. Tak je podle některých názorů heavy metal nebo tvrdá rocková hudba frekvenčně daleko nižší, než například relaxační hudba se zvuky přírody. Folk a country je řekněme někde uprostřed. To, jakou hudbu posloucháme, jakou hudbou jsme tedy přitahováni, může tedy také vypovídat o tom, jak jsme duchovně zralí a otevření. S trochou nadsázky bych si tedy dovolil i použít slogan: ,,Řekni mi, co posloucháš, a já ti řeknu, jak na tom z duchovního pohledu jsi." Přeji vám co nejvíce užitečných a vhodných vibrací každý den. Děkuji J.M. Valuchovi, že jsem odborné informace mohl čerpat z jeho publikace "Neurotechnologie, mozek a souvislosti, 3. vydání". |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Home |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||