Křesťanská Věda není sekta, ale církev,
která byla založena před více než sto lety. Většinou ji známe spíše jen z názvu deníku Christian Science Monitor, který byl také založen v té době a patří k nejčtenějším novinám ve Spojených Státech. Tato církev se snaží obnovit
praktikování mentálního léčení, které je legalizováno ve Spojených Státech, v Austrálii a většině zemí Evropy a Afriky. V prosinci roku 1995 se konala v Bostonu konference na téma "Duchovnost a uzdravování v medicíně" s
mezinárodní účastí. Kromě jiných zde byla zastoupena i církev Křesťanská Věda (Christian Science), které byl přiznán důležitý podíl na zkoumání účinků modlitby při léčení. Ústy zástupkyně této církve zde bylo řečeno, že "zdá se, že v
poslední době dochází k zásadní transformaci. Lidé sahají po dokonalejších, duchovních přístupech k uzdravování. Snad jsme svědky svítání změny vztahu mysli a těla, změny tak významné, jakou přinesl kdysi Koperník v nazírání na
vesmír."V čem vidíte tuto převratnou změnu?
V první řadě jde o nový pohled na Boha. Božství, božskou Mysl vidíme jako střed vesmíru a vesmír jako systém složitých idejí. Duchovní člověk je pak
nejvyšší idea se svým Tvůrcem stále spojená v nadčasové jednotě.
Jak s tím souvisí uzdravování a jak Bible?
Být vyléčen nebo být uzdraven nechápeme jen jako být dán zvnějšku do pořádku, jako
třeba stroj, nebo dům. Znamená to spíše uvědomit si vnitřní úplnost, celistvost, nedotknutelnost Bohem ustavené skvělosti. Ta se má obnovit v našem vědomí a ukázat člověka jakým vskutku je. Uzdravení tedy primárně nezahrnuje proměnu
špatných okolností na dobré. Vydáváme se na cestu poznání toho, čeho je Bůh, Princip, příčinou a snažíme se žít v souladu s tím. Souvislost v Bibli nalézáme bezmála v každém odstavci Písma. Říkáme-li, že uzdravení modlitbou je
vlastně vnější viditelný důkaz vnitřní, duchovní milosti, pak se opíráme o Ježíšova slova "...království Boží je ve vás. Hledejte ho a to ostatní vám bude přidáno."
Ježíš uzdravoval - podle Bible - evidentně
fyzická těla. Křesťanská Věda ale tělo vlastně neléčí, a o nemoci říká, že je neskutečná. Je to tak?
Bible hovoří o "mysli Ježíše Krista" na rozdíl od "tělesné mysli", která podle Pavla z Tarsu je pro člověka
škodlivá. Tato mysl je v Křesťanské Vědě nazývána smrtelná - ona je příčinou našich fyzických prožitků a bolestí, ale i tělesných potěšení. Tato mysl "vyrábí" myšlenky a dává jim působnost v interakci kolotoče kolem vlastního ega. V
knize, která je pro učení Křesťanské Vědy klíčová, "Věda a zdraví s klíčem k Písmu" (1875) píše autorka paní Eddy: "Vezměme konečně na sebe zodpovědnost za své myšlenky, vždyť ony tvoří náš život a my tvoříme je."
Každý z nás ví, jak důležitou úlohu v životě hrají naše víra, předpojatosti, obavy. U nemoci obavy často dokážou nemoc zhoršit a někdy ji i přivolat. Není to ovšem jen myšlení přímo na nemoc, co otevírá dveře jejímu příchodu. Jsou to
i myšlenky, které jdou proti proudu dobrého a hlavně láskyplného Života, jehož moc a sílu nutno potvrdit a uznat. Tento Život, dobro, je stále zde, s každým z nás a my se jeho působením probouzíme z omylu oddělování se od Stvořitele
a z klamného pocitu sebestřednosti.
Co tím máte na mysli?
Naším cílem je, aby se centrem našeho vědomí, myšlení i prožitků stal Bůh, dobro, nebo, chcete-li, Princip všehomíra - Absolutno.
Současně s tím umenšujeme působení smrtelné mysli, našeho lidského já, které nás stále zaměstnává myšlenkami strachu, nespokojenosti, křivdy, prohry, ale i - jak už jsme řekli - tělesných prožitků. Musíme bděle hlídat své myšlení a
nevpustit dokonce ani tzv. spravedlivou kritiku, protože i ta znečišťuje naši mentální domácnost. Tento přístup ovšem zdaleka není pasívní, vyžaduje naopak soustředění na duchovní pravdu o dané situaci, která se z vnějšku jeví jako
disharmonická. Tento duchovní přístup v důsledné aplikaci má uzdravující moc ve vztahu k disharmonickým okolnostem, ať již jde o narušené zdraví, nebo potíže v mezilidských vztazích či nedostatky nejrůznějšího charakteru. K tomuto
přístupu patří prosvětlení vědomí vděčností k vždy dobrému a milujícímu Otci. Jeho hlas slyšíme však právě jen tenkrát, když cítíme svou spojitost s celým tvorstvem a svědomitě umlčujeme hlas egocentrického já.
Nejde tu vlastně o jakýsi druh brainwashingu, autosugesce?
Co je to autosugesce? Řekněme, že venku prší. Jeden člověk si řekne: "Počasí pod psa, to zas bude den." A někdo druhý si pomyslí: "Prší. Příroda už to
potřebuje. A i ve městě má déšť svůj půvab." Obojí je jakýsi druh autosugesce. Není nasnadě, která je lepší?
Tak tedy pozitivní myšlení.
Už naši předkové říkali, že veselá mysl je půl zdraví,
ale tady jde o něco daleko významnějšího. Jde o přechod od materialistického způsobu myšlení k duchovnímu. Albert Einstein kdysi řekl, že člověk zakouší své myšlenky a pocity jako oddělené od celku, a že je to zvláštní druh optického
klamu, který vzniká ve vědomí. A dále, že naším úkolem je vysvobodit se z tohoto vězení. To se velmi podobá tomu, v čem vidíme svůj hlavní úkol i my.
Nemohu se stále zbavit dojmu, že jde o jakýsi druh manipulování
myslí. Mimochodem má Křesťanská Věda něco společného s tzv. scientisty nebo s dianetikou?
Ne, s touto sektou nemáme absolutně nic společného. Musíme se také ohradit proti slovu manipulování. Uzdravování modlitbou
s ním nemá vůbec nic společného. Je to bezvýhradné obrácení se k Bohu, v němž máme své pravé bytí. To je podle bible ono "přivedení mysli k poslušnosti ke Kristu". Tato poslušnost se projevuje v každé situaci. Snažíme se být pokorní,
láskyplní, mírní, snášenliví, učíme se "s Bohem choditi a pokorněji se míti". Neznamená to, že jsme ušetřeni zkoušek, ale náš přístup se mění. Stále méně pociťujeme zlobu, křivdu, závist, sebelítost a také bolest a utrpení. Naše dny
jsou plnější mírem, chápavou snášenlivostí a láskou k bližnímu.
Není tohle uprostřed dnešního, tak složitého a přitom brutálního světa, poněkud zjednodušený návod?
Spíše naopak. Cesta
Křesťanské Vědy je sice v principu jednoduchá, ale rozhodně není snadná. Ostatně už v Bibli se o ní říká, že je úzká a trnitá, a ne pohodlná a široká. Léčení v Křesťanské Vědě není levná pomůcka, po níž sáhneme, kdy se nám zachce, a
která funguje jako prášek proti bolení hlavy. Je to proces, při němž stále lépe a více chápeme to, co Písmo nazývá "nadějných věcí podstata a důvod neviditelných".
Je-li to proces, jak je potom možné, že hovoříte o
okamžitých uzdraveních? A jsou vůbec lékařsky doložena?
Žijeme ve světě relativních skutečností. Když se naše deformované myšlení čistí a my se probouzíme do absolutní skutečnosti, věci se mění. Vědomí
pravé skutečnosti je splněná modlitba. Třeba uzdravení. Může se stát okamžitě, protože u Boha není času. A také se tak děje. Existují tisíce doložených tzv. zázračných uzdravení.
Do jaké míry pomáhá slepá víra, a co síla vůle?
Pokud vůle pochází z našeho smrtelného já, snažíme se ji spíše eliminovat, ztišit se a naslouchat. Také slepá víra není to pravé. Chceme vědět, čemu věříme a proč.
Jsme vděčni, že se učíme chápat hluboký význam bytí - jednotu celého vesmíru. K němu patří i člověk - duchovní, dokonalý a zdravý ve své celosti a neporušitelnosti. Pavel z Tarsu píše v Novém Zákoně, abychom oblékli "nové lidství
stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy". Slova wholeness - celost a holiness - svatost jsou v angličtině etymologicky spjata a v Křesťanské Vědě jsou pokládána za synonyma. Whole
znamená neporušený, zdravý. Nazývá-li toto učení svůj přístup k uzdravování modlitbou, rozumí pod tím ukáznění myšlení. Znamená to vlastně hlídat své myšlení, nenechat je unášet zlostí či depresí, ale ani strachem. Cílem přívrženců Křesťanské Vědy je uznání jediné Mysli, jediného nekonečného a všudypřítomného Boha, s nímž jsme nedělitelně spojeni. Jde tedy o důslednou křesťanskou
advaitu
(nedualismus). V mnoha jazycích slovo vesmír - universum - ukazuje na jedinost a jednotu všech stávajících věcí. Obecně se v medicíně i v teologii uznává vztah mezi fyzickým, mentálním a duchovním zdravím. Křesťanská Věda stojí právě na tomto vztahu. Již sv. Augustin ve 4. stol. po Kr. řekl, že "zlo je nestvořené". To vytváříme my sami svým sebestředným myšlením. Léčení Křesťanskou Vědou není tedy levnou pomůckou, po níž sáhneme kdy se nám zachce. Je to proces vedoucí od materialistického způsobu myšlení k duchovnímu, od sebestředného k vědomí přítomnosti Boha, Mysli, Pravdy, Lásky, Života.
Dalo by se vaše učení zjednodušeně formulovat jednou větou?
Je to praktické používání vědomí boží přítomnosti na každém kroku, vědomí, které nás pozvedá k procítění i zakoušení nepřetržitého
spojení s Otcem - Láskou, v níž je zahrnut každý a vše.
Heslo Křesťanská Věda (Encyklopedie BROCKHAUS 12/1996)
Křesťanská Věda je sdružení věřících, založené paní Mary Baker Eddy. The Church of Christ
Scientist je křesťanská církev, jejímž úkolem je znovuvzkříšení původního křesťanství, a která učí, že používání zásadních myšlenek Bible spolu s porozuměním jejím základním zákonům vede i dnes k osvobození života od hříchu a po něm
následujícího utrpení. Prvek křesťanského uzdravování (později v křesťanství ztracený) zaujímá v náboženské praxi Křesťanské Vědy významné postavení a je pokládán za nepominutelnou část příkazu Ježíše Krista. Podle výkladu, který
rozvíjí M.B. Eddy ve svém hlavním díle, učebnici "Věda a zdraví s klíčem k Písmu", Bible učí, že Bůh je základní duchovní příčinou, všeobjímající láskou, dokonalým duchovním Bytím, je Vše-ve-všem. Bohoslužby sestávající ze
čtení, modlitby a zpěvu se konají v neděli a jsou podobně jako středeční setkávání s podáváním svědectví vedeny čtenáři, kteří předčítají vybrané pasáže z Bible a k tomu vysvětlující úseky z učebnice. Na středečních setkáních mají
účastníci možnost vyprávět o svých zkušenostech s uzdravováním. Dnes má Křesťanská Věda na 2000 kostelů a sdružení v 69 zemích světa. Má také asi 5000 tzv. praktikujících, což jsou osoby, jejichž zaměstnáním je péče o duši a
uzdravující dílo.
(Připravila M. R.
