|
Brian Eno
Ambient je všude kolem "Říká se, že spousta členů anglických rockových kapel chodilo na výtvarné školy. My jsme chodili do Enovy školy," říká dnes Bono, zpěvák skupiny U2.Brian Eno se celé roky
vyskytoval někde na okraji hlavního proudu populární hudby. Spolupracoval ale s takovými lidmi, jako byl David Bowie. David Byrne, John Cale, Robert Fripp. Při natáčení s členy skupiny U2 Eno všechny muzikanty vybavil
kartičkami s nápisy jako "Jsi poslední bytost, která přežila přírodní katastrofu a máš zahrát tak, aby ti nebylo smutno." Eno nedávno dostal prestižní cenu časopisu Q "za inspiraci"."Ano, " říká, "před dvaceti lety
jsem vynalezl ambient. Není to hudba k tanci. Je to spíše hudba k tranzu. Odvádí vás to někam jinam. Je to něco úplně jiného než pop hudba. A líbí se mi, že já jsem to sice vymyslel, ale pracují na tom všichni ostatní. To
se mi líbí. Já vymýšlím, jiní realizují." Brian Eno je hostujícím profesorem na katedře interaktivních médií na Královské akademii umění. Z počítače
Briana Ena zní hudba. Jeho hudba pro program Koan Pro, jediný počítačový program, který kdy Ena zaujal. Sám jej považuje za revoluci v hudbě, protože s Koanem neskládáte hudbu, ale vytváříte náhodně vytvářené skladbičky,
které váš počítač přehrává vždy trochu jinak. Výsledek pak člověk posuzuje ne podle melodie nebo rytmu, ale podle toho, jak se s takovou hudbou cítí. "Moje příští práce nebude CD, ale disketa s několika kousky pro Koan.
Nebudu to prodávat jako album, ale jako systém, který bude generovat výslednou hudbu. Samozřejmě, kdykoliv a neustále jinak: pravidla jsou pohyblivá, takže každá nová verze bude trochu jiná. Mé dosavadní práce byly
natočeny vždy obvyklou metodou - musel jsem mít něco, co produkovalo zvuk, a to jsem natočil. Většinou to byly smyčky, třeba 232 vteřin dlouhá, jiná která trvala 27 vteřin atd. Když jsem to pak všechno namixoval dohromady, tóny se
všelijak zchomáčovaly a tak vznikla výsledná hudba. Dnes to nejsem já, kdo do sytému vkládá výchozí impulsy, ale jednou natočený výsledek pak byl už vždy stejný. Tohle tady je revoluce v hudbě. 100 let hudbu
reprodukujeme. Předtím jsme 10 000 let hudbu mohli jen provozovat, takže každý koncert byl neopakovatelný a jedinečný. Teď tu máme něco, co se vyvíjí. Chtělo by to nový název. Možná - generativní hudba. Mění to také
způsob, jakým se lidé, především počítačoví, dívají na počítače. Dosud byl počítač zařízení, které pracovalo a přemísťovalo enormní porce informací. Moc možností nebylo. A většina CD ROM je špatných. Dají prostě zvuk a pódiovou šou
dohromady, ale to není multimediální. Vždy jsem se zajímal o sestrojení nějakého zařízení, nebo systému, který by produkoval hudbu a vizuální efekty. Zatím to většinou byly jen hypotézy a koncepce, než skutečné systémy
a fungující zařízení. Většinou smyčky, a pokud byly dost dlouhé, hudby se neustále měnila. Má svá alba rád, ale přesto jsem toužil prodávat spíše než výslednou hudbu systém, který by hudbu vytvářel. Když jsem dostal od firmy
SSEYO CD s hudbou, kterou vytvořil program nazvaný KOAN, byl jsem velmi překvapen. Některé skladby byly přesně v "mém" stylu a líbily se mi. Navíc jsem k tomu dostal i původní software, a tak po několika dnech frustrace
jsem to zvládl. KOAN pracuje tak, že ovlivňuje zvukovou kartu počítače. Vysílá instrukce, které určují, jaké hluky a v jakých vzorech má zvuková karta produkovat výsledný zvuk. Skladatel může naprogramovat asi 150 parametrů,
které určí např. výšku, obal, škálu, harmonii, rytmus, takt, vibrato, atd. atd. Většina instrukcí je ale "pravděpodobnostních", takže místo aby předpisovaly "udělej přesně to a to", říkají "vyber si, co z těchto a těchto
možností uděláš". Práce s KOANem podle mne znamená novou hudební éru. Od nynějška už máme tři druhy hudby: živou hudbu, natočenou hudbu, a generativní hudbu. Generativní hudba využívá výhod obou předchozích. Jako
živá hudba, je vždy jiná. Jako natočená hudba, žije mimo čas a můžete si ji poslechnout vždy, když budete chtít. Edgar Wind v roce 1963 řekl: "...možná je jakékoliv naslouchání hudbě z gramofonu, magnetofonu a jiných
podobných elektroakustických přístrojů jen nasloucháním trochu lepšího hodinového strojku." Myslím, že je možné, že naši vnuci se nás s úžasem zeptají: "Vy jste poslouchali jednu a tutéž věc stále dokola?" Nové možnosti
generativní hudby nám pomáhají vytvářet nové "metafory", protože to je to, co má dělat umělec. Například Internet v tomto smyslu zase až tak moc zajímavý není. Strukturně je revoluční, ale obsahově to velký krok kupředu
není. Vím o lepších místech, kde je něco zajímavého ke čtení, a bavím se tak se dvěmi třemi přáteli. Nejdůležitější je to, že nově vytvářené komunity nemají nějaká geografická centra nebo hranice. Generativní
hudba, jak jí já rozumím, je zcela nový způsob práce s informací. Kdybyste chtěli například stvořit člověka, museli byste ho kousek po kousku, tkáň po tkáni složit dohromady, nebo prostře dát k sobě spermii a vajíčko. Já
v tomto případě vytvořím semínko a to dám do počítače a nechám ho růst. Namísto, abych vytvářel celý organismus, a to je komponování v tom obvyklém slova smyslu, upřesním jen genetický kód a nechám, aby se organismus
vyvinul sám. Pokaždé, když to zkusím, vyroste něco jiného, ale stále rozeznatelně podobného. Moje poslední disketa nevyžaduje žádné klikání myší, prostě ji jen přehráváš, a sleduješ, jaké pocity z ní vždy máš. Nikdy jsem
netoužil vytvářet konečné neměnitelné věci. Vždy jsem měl vizi spíše zajímavých systémů. To, co děláme dnes, nemá přesné hranice, ale není to chaos. |
